Dětská mozková obrna

Renon Rehabilitace se zaměřuje na léčbu a ovlivnění vrozených nebo získaných onemocnění a problémů mentálního a fyzického charakteru. Základem léčby onemocnění je rehabilitace. Renona Rehabilitation poskytuje speciální rehabilitační přístup založený na komplexním léčebném přístupu, který vychází z ověřených a úspěšných postupů. Každý pacient projde konzultací a vstupními vyšetřeními, jejichž základem je konzultace a spolupráce zdravotního stavu našimi specialisty v oblasti neurologie, fyziatrie a dětské pediatrie. Na základě konzultací se určí vhodnost rehabilitace.

 

Dětská mozková obrna je jedním z hlavních zaměření RRC. Je to neprogresivní postižení s možností změny podmíněné vývinem a zráním centrálního nervového aparátu (CNS). Vzniká z poškození mozku před jeho "dozráním". Charakteristické pro DMO je porucha hybnosti v důsledku narušeného svalového napětí, nebo v důsledku narušené svalovo-nervové koordinace. K poruchám hybnosti se může přidružit i porucha mentálních schopností, porucha chování, porucha komunikačních schopností, postižení smyslů a epileptické záchvaty. Ne všechny projevy musí být přítomny.

 

Je důležité vědět, že dětská mozková obrna není onemocnění infekční. Děti v prvním roce se očkují proti mozkové obrně – polyiomyelitíde – což je obrna způsobena infekcí. Výskyt dětské mozkové obrny se udává asi u 2 dětí na 1000 narozených novorozenců. Poškození mozku je trvalým a nezanedbatelným ukazatelem na poruchy motoriky. Neprogresivní ale neznamená, že se příznaky nedají zmírnit.

 

Příčiny dětské mozkové obrny:

  • Během těhotenství (prenatální) - Onemocnění matky, rtg záření, nedostatečná výživa, poruchy placentálního oběhu.
  • Během porodu (perinatální) - klešťový porod, nepostupující porod, přenášení, nedonošenost, všechny stavy, u kterých je dítě ohroženo nedostatkem kyslíku.
  • Po porodu (postnatální) - infekce novorozence se selháním dýchání, srdeční vady, infekce mozku až do půl roku života, těžká chudokrevnost po porodu.

 

Příznaky dětské mozkové obrny:

  • Mezi najčastější příznaky DMO patří:
  • Zpožděný vývoj pohybových schopností (např. otáčení se, plazení, sezení, stůj a chůze)
  • Ztuhlost nebo naopak ochablost svalů
  • Špatné držení těla
  • Poruchy chůze
  • Epileptické záchvaty
  • Poruchy řeči, koktavost
  • Poruchy koordinace očních svalů se šilháním
  • Neurologické a afektivní poruchy, zvýšené slinění

 

Základem je včasná a správná diagnostika onemocnění, které však může být po narození bez příznaků. Cvičení má být nikoli nutnost, ale každodenní a nedílná součást života dětí i rodičů, která jsou nezbytnou složkou při dosahování cílů. Včasné stanovení diagnózy a indikace správného cvičení mohou ovlivnit celkový stav dítěte s mozkovou obrnou. Významnou součástí je spolupráce specialistů. Jejich spolupráce a komunikace má představovat jeden celek. Významným prvkem je snaha o začlenění osob s dětskou mozkovou obrnou do společenského života.

 

FORMY DMO

 

Spastická forma DMO

Je to vůbec nejčastější forma, vyznačuje se svalovou spasticitou. Postižené svaly mají trvale zvýšené napětí. Svaly působí staženě, ztuhle, na dotek jsou tuhé.

 

Spastická DMO se dále rozděluje podle rozsahu postižení na:

  1. Spastická diparéza je další forma DMO, která má nejčastější zastoupení mezi všemi spastickými formami. Diparéza u dětí narozených v termínu se váže k prenatálním faktorům. Jako možnou příčinu lze určit intraventrikulární krvácení často s dilatací mozkových komor. Méně vyvinutá zůstává dolní polovina těla během růstu. Dochází ke zvýšení svalového tonu - napětí v dolních končetinách. Ve stoji jsou nohy stočené dovnitř a stoj je typizovaný na prstech nohou. Nohy mají ekvinovarózní charakter.
  2. Spastickou hemiparézou se rozumí postižení jedné hemisféry mozku. Jedná se o postižení jedné celé poloviny těla, které je doprovázeno jednostrannou poruchou hybnosti nejčastěji spastické formy. Dělí se na vrozenou a získanou formu. Postihuje více než třetinu pacientů. Epilepsie je znakem vážné komplikace při infantilní hemiparéze. Přidružená je mentální retardace, která má spojitost s epilepsií a trpí jí 50 % hemiparetických pacientů. Tato forma DMO je typická více u chlapců než u dívek a pozorujeme vznik více pravostranných hemiparéz. Hemiparetické končetiny rostou pomaleji oproti zdravým.
  3. Spastická triparetická forma je uvedena jako samostatné onemocnění dětské mozkové obrny. Jen třetina těchto dětí má normální intelekt a polovina trpí epilepsií. Onemocnění provází těžké postižení, které se z terapeutického hlediska zvládá jen velmi těžko.
  4. Bilaterální spastická hemiparéza (kvadruparetická forma), kde se za důležitý faktor považuje rozsah poruch obou hemisfér. Často jde o nejtěžší a nejzávažnější formu dětské mozkové obrny. Skoro vždy bývají zjevné centrální poruchy i mozkových nervů v klinické podobě pseudobulbálního syndromu. V různých rozsazích jsou nacházeny fatické poruchy a mentální retardace.

 

Nespastické formy DMO

U této formy bývá svalový tonus snížený. Může se vyskytovat v těchto typech.

 

  1. Hypotonická forma je typická snížením svalového tonu. Dítě je chabé, přítomné bývá oslabení nejen svalových, ale i kloubních struktur ve smyslu hypermobility. Popisuje také přítomnost asynergie jako poruchu koordinace a nevole svalových skupin zkoordinovat se. Tím mizí i důslednost cílených pohybů. Zpomalený celkový psychomotorický vývoj.
  2. Dyskinetická forma se projevuje patologicky rychlým a neovladatelným střídáním napětí a uvolnění svalstva v postižených oblastech. U dítěte pozorujeme mimovolní pohyby, záškuby obličeje, nesrozumitelná a pomalá řeč, poruchy sluchu. Intelekt je na dobré úrovni.  

 

TERAPIE

 

Léčba dětské mozkové obrny:

Léčebná péče o pacienta s DMO v Renona Rehabilitation je komplexní. Vyžaduje trvalou multidisciplinární týmovou spolupráci více odborníků, aktivní účast ze strany rodiny. Nedílnou součástí léčby dětské mozkové obrny je rehabilitace. Existuje mnoho rehabilitačních metod, které jsou různě náročné a účinné. Zásadou je vždy včasné zahájení účinné a intenzívní rehabilitační péče, která určitě může zmírnit následky mozkového poškození pro hybnost pacienta.

 

Z pohledu rehabilitačního je DMO především porucha pohybu a postury. Rehabilitační terapie musí být dynamický proces, který aktuálně reaguje na klinické změny, potřeby dítěte, jeho rodičů, musí být zahájena včas - provádí se pravidelně a individuálně.

Rehabilitací se snažíme dosáhnout zlepšení kvality základních funkci pacienta, rozšíření nedostatečného repertoáru funkčních aktivit s cílem získání úplné nebo částečné nezávislosti a usnadnit rodičům denní péči.

 

V první řadě nejhlavnějším faktorem k účinné a cílevědomé rehabilitaci je zaujetí správného postoje. Dětská mozková obrna je sice stav neprogredující, ale není stav neměnný. Rehabilitace u lidí s tímto omezením je proto celoživotní a pokroky závisí od každodenní práce dítěte a hlavně rodiče. Rehabilitace je založena na vlastnosti, která se nazývá plasticita a to je schopnost mozku učit se nové věci a přizpůsobovat se jim. Rehabilitací učíme dítě novým správným stereotypům, eliminujeme patologické vzorce pohybů a snažíme se zajistit prevenci proti spasticitě a kontrakturám. Dítě by mělo po narození absolvovat řadu vyšetření přes ambulantní pediatrické až neurologické. Aktivita dítěte může být rozdílná, jestli je to dítě zdravé nebo dítě se zdravotním problémům. Pokud se zjistí problém ve smyslu zaostávání vývoje, musí být jasně stanoveno řešení a posloupnost léčby. V raném věku dítěte je prioritou ve cvičení lokomoce, a tedy nácvik správných lokomočních pohybových vzorců. RRC se zaměřuje na kombinaci terapií a metodik, které se navzájem doplňují a účinkem na sebe navazují. Cvičení jsou zaměřeny na cílené a přísné dodržení posloupnosti lokomočního stadia.

 

Spinální svalová atrofie – nervosvalové onemocnění dědičného charakteru. Základem onemocnění je úbytek svalových buněk, poškození je tedy na úrovni pohybové složky a nikoli kognitivní. Nejčastějším příznakem tohoto onemocnění je hypotonie a svalová slabost. Rehabilitace tohoto onemocnění závisí na diagnostice typu onemocnění. Spinální svalová atrofie má čtyři stupně onemocnění a každé z nich je charakteristický jinými příznaky. Základem rehabilitace je indikace lékaře k rehabilitaci. Fyzioterapeuti v RRC mají zkušenosti s rehabilitací dětí se spinální svalovou atrofií. Cvičení jsou šetrné, udržovací, cílené. Nečinností dochází ke slábnutí a atrofii svalů, a také nadměrným zatíženým k poškození svalů. Důležitým aspektem je tedy důsledný přístup k pacientovi a jeho zdravotnímu stavu.

 

Paréza plexus brachialis – periferní paréza vznikající na podkladě traumatu. Poškození je charakteristické omezením rozsahu pohyblivosti, poruchami senzitivity, poruchami mobility a mnoha jinými příznaky charakteristickými podle typu onemocnění. Rehabilitace spočívá v kompletním kineziologickém rozboru, rozboru mobility a stereotypů pohyblivosti. Určením patologických pohybových vzorců se nastaví cíl cvičení a posloupnost všeobecné rehabilitace. Velmi prospěšnou procedurou vrámci výživy a regenerace svalstva je oxygenoterapie. Pacienty RRC jsou i lidé, který překonali CMP. Navrácení soběstačnosti, nezávislosti a sebevědomí je cílem rehabilitace. Každá terapie je zaměřena na návrat ztracených a obnovení nebo znovu naučení a zdokonalení zachovalých funkcí. Terapie jsou důsledné a zaměřeny nejen na fyzickou pohybovou stránku ale i na psychickou podporu, komunikační schopnosti a dovednosti pacienta v rámci ergoterapie. Nácvik hrubých pohybů má přímý vliv na jemnou motoriku, která bývá po překonání NCMP výrazně omezena až vyhaslá. Podpůrné terapie jsou vedle cvičení v Renona rehabilitačním obleku doplňkovými a velmi podstatnými aktivitami.

  

Poúrazové stavy

Poúrazové stavy jsou stavy, které dokáží plně omezit pohyblivost segmentů či celého těla. Následkem jsou rozsáhlé poruchy hybnosti, poruchy koordinace, prostorové orientace, omezení soběstačnosti a nezávislosti pacienta. Do této kategorie zahrnujeme poškození mozku, míchy, svalů, šlach a jiných tkání. Zdravotní stav pacienta a výsledek rehabilitace závisí na míře poškození a od stanovených cílů. Prvořadým cílem rehabilitace je obnovit, navrátit nebo zdokonalovat zachovalé funkce těla. Renona Rehabilitation svými zkušenostmi a praxí u pacientů s poúrazovými stavy stanoví speciální rehabilitační program, zaměřený nejen na rehabilitaci v centru ale i nácvik soběstačnosti pacienta po příchodu z rehabilitace. Plán je tvořen postupným zařazováním a mobilizováním pacienta do vertikalizace, přes trénink chůze s rehabilitačními pomůckami až po samostatnou chůzi. Trénink rovnováhy, tedy balansu ve stoje se trénuje ve speciální Renona "Climbing" místnosti. Podpůrnými terapiemi jsou dolaďované kognitivní a komunikační schopnosti, které bývají často porušené. Rehabilitace se zaměřuje na různé věkové skupiny, od malých dětí, dospělých až po starší lidi. Kontraindikací k léčbě v Renona Rehabilitation jsou stavy doprovázeny infekčním onemocněním a pacienti s tracheostómií.

© 2011–2023 Renona Rehabilitation. All Rights Reserved.